Ó Kriste! Nejsem z těch, již krokem třesoucím
plíží se v zádumčivé chrámy k modlitbě;
ni z těch, již putujíce ku Kalvarii
skroušeně líbají tvé nohy krvavé.
Nevěřím, Kriste, v svaté slovo tvé;
přišelť jsem pozdě v přestárlý ten svět…
— — — — — — —
Duch časů minulých, po troskách lásky bloudě,
u věčnou noc srazí tvé zvrhlé anděly!
Golgoty hřeby, Kriste, sotva udrží tě.
Pod božským tělem tvým je půda podryta.
Tvá sláva, Kriste, hyne! Božské tělo tvé
na ebenových křížích v prach se rozpadá…