Posypte mne s kvítkami,
s ruží a s lilium.
Obložte mne s kytkami,
spojte convalium.
Mé srdce v mdlobě leží:
to žádá lékařství.
Ode mne můj duch běží,
nedbá na cisařství.
Ó bolest s veselostí
v mém srdci smišená!
trápíš a těžíš dosti:
ač nejsem zděšena.
V sladkém zpívám trápení
labuť milujicí.
Dychtím po mém spasení,
po Bohu toužící.
Labuť jsem vyvolila
k mé lásky muzice,
aniž nejsem zpozdilá
k té její písničce.
Barva její i hlásek
k mé svadbě se hodí,
mnoho způsobí lásek,
vše zlé pryč zahodí.
Vějme věnce k veseli,
lásko, podej kvítí,
buďme přitom veseli.
Ty mne budeš míti.
Jiných všech se vzdaluji:
svítězilas, lásko.
Tebe, Kriste, miluji,
drahá srdce částko.
Venuše poražena
jest s svým myslivečkem.
Moc její vyražená
s krvavým střelečkem.
S vítězstvím, ó vítězství!
naše věnce vějme.
Ó mé veliké štěstí!
Mír a pokoj mějme.
Dominicus otvírá
zahrádku přemilou.
Norbertus nezavírá
louku k svadbě milou.
Ignatius i háje
přeje k mému sňátku,
nebeské kvítky máje
propujčuje k svátku.
František v sněhu leže
lilium obilil.
V trní Benedict věze
růži jest ozdobil.
K mému věnci kvítkové
tito budou svatí.
Ti Boží miláčkové
mně Choti ošatí.
Zbití jsou nepřátelé:
panenky, zpívejte.
Anděle jsou přátelé:
věnečkem zahrejte.
K svadbě směle přistupte,
již Ženich vychází.
Z těla, z světa vystupte,
Ježíš k vám přichází.