Tmavá noc — ve chrámě u oltáře
lampa jasně hoří; pod ní klečí
český vévoda, prost zemských píčí,
skroušeně se modle ze žaltáře.
Takým stkví se leskem jeho tváře,
lidskou nelze vylíčiti řečí;
a co srdce cítí, o tom svědčí
svatá oka anjelského záře.
Půlnoc již! on nedbá o pohodlí,
a za blaho národu a vlasti
s pohříženou se tu duší modlí.
Nad ním vznášeje se slúha Páně
dává prosby ty do zlatě báně,
a pak letí před Boha je klásti.