Se zalíbením na Váceslava
zkvítajícího lid pozírá,
do svatyně když se ubírá
a tam kleče Pánu chvály vzdává;
neb když soutrpně u lože stává,
na němž lazar chudý umírá;
aneb když si slzy utírá
nade hrobem otce Vratislava.
Mnohé srdce nad takým-to květem
radostí tu svatou zaplésá;
matky svým naň ukazují dětem.
Vtěleného toho návidějí
cheruba i sama nebesa,
ano zemi té ho závidějí!