Jeho jmě, zlatými písmenami
do života knihy zapsané,
bylo na zemi též žehnané,
a zde stkví se jak tam nad hvězdami.
Jménem tím se rozléhají chrámy,
jím se Čecha srdce rozplane;
kdo již za živa svat zůstane
dávným bývá potomkům též známý!
Jméno to se na praporcích stkvělo,
do bitvy když táhl krvavé
Český lev — a vrahy zahánělo!
A jak někdy vítězící pluky,
tak lid podnes: „Svatý Václave!“
prozpěvuje nábožnými zvuky.