Spisy Bohdana Jelínka veršem i prosou — Zimní — III.

Dotěrná zima u dveří
mroucím se květem živí,
a beránky výš kadeří
si bíle večer snivý.

Má ňádra s dobou souhlasí,
jako ta země svadlá:
květ pěkný byl — než na klasy
před časem zima padla!

V ustydlé půdě dřímají
semínka touhy živá,
a drobný sníh, to vzpomínka,
je k stáru pozahřívá.

Co démant v nebes kadeři
se leskne měsíc bílý …
Dál, babičko, jen do dveří,
u mne už po všem chvíli.