Spala jsem a nespala,
spala-li, tož málo,
celou noc se, miláčku,
o tobě mi zdálo.
Že jsme spolu vyjeli,
na běloučkém koni;
vesele, ó vesele
zněly z dálky zvony.
Tam k našemu kostelu
kvetla cesta hlohem,
má matička volala
z dálky na mne Sbohem!
K ránu jsem se vzbudila,
snilo se, či dnilo?
zvonky zní a v komůrce
všechno hlohem bílo.
Ne, — to přišly družičky
se svatebním vínkem
a tvůj bílý koníček
dusal pod okýnkem.