Nemohu se vynadivit,
nemohu to chápat,
že jsem musil do stavení,
k vám, jak slunko v západ.
O sobě jsme nevěděli,
ještě v roce novém;
stalo se to okamihem,
stalo se to slovem.
V dubnu jsme si pověděli,
svatba byla v máji,
vlaštovky si budovaly
pod krovem a v stáji.
Potom přišly senoseky,
žně, s tou jinou prací,
po otavách s vlaštovkami
šli ti tažní ptáci.
Nemohu se vynadivit,
nemohu to chápat,
jak že v zimě pod okénky
může čáp nám klapat.