Žáden něví, co je láska,
kdo jí nězkusil,
něšel bych já k mojej milej,
kdybych němusil;
ale já ta musím jíť,
moju milú navštíviť,
její líčko i hubičku
musím polubiť.
Kdybych mohl ptáčkem býti,
ta bych zaletěl;
kde prebývá moja milá,
ta bych poseděl;
zeptal bych se jak se má,
či je zdráva či chorá.
či mne ona tak miluje,
jako ju i já.
Já milujem. to jest jisté,
tajiť němuožem;
svoju lásku ve dne v noci
skrotiť nemuožem.
Vzdy premejšlím o tobe
ve dne v noci já sobe,
ó bych mohl čím najskorej
býti pri tobe
Milá, milá, ty jsi život,
ty jsi z růže květ,
ty jsi svedla i podvedla
muoj mládenský věk.
Vrkala jsi s holuby,
odletělas do škody,
mojím líčkám i očičkám
k politování.