Po ulici poskakoval
otrhánek — klučík bosý:
říká tatík: „člověk nemá,
čeho sobě nevyprosí.“
Hlad ho trápil, dlouhá chvíle,
hvízdal si a šlapal bláto, —
„dobře máte, nechci žebrat,
jsem už trochu velký na to!“
Po krčmách se potuloval,
v letech dospěv trochu dále:
„Je to život! v letě venku
a na zimu v kriminále!“
Ustlal sobě věchet slámy
starý žebrák na ulici:
„V práci že je spása lidská? —
Mohli mi to dříve říci!“ —