Grand segneur tónů božstvím opilý
svých komnat kráčel pustou nádherou,
a tóny slétaly se, motýli,
kde grand segneur
hrál s Rýna nymfou, bil se s příšerou,
u starých bardů kvílel mohyly,
ku Gralu putoval pak s důvěrou.
Jej krásky Hörselbergu svábily,
v žalm vyznělo, co začal s nevěrou,
žel, umělce v něm bozi dobili…
Grand segneur!