Za lesíčkem růže
smutně dokvetá;
má panenka stůně,
žalostně vzdychá:
když ta růže vykvetala,
má panenka putovala
se mnou do světa.
Putovala se mnou
v jedlovém lese,
tam utrhla pěknou
kytku v pasece;
tu mně dala za klobouček,
kdy jsme sedli na palouček
k studené řece.
Putovala se mnou
přes tři potoky,
ten jeden byl krajem
velmi hluboký;
pomáčela si sukničku,
sušila ji na sluníčku,
děvče ubohý.
Putovala se mnou
až do Moravy,
tu mně darovala
věneček s hlavy;
tu jsme spolu tancovali,
až jsme oba potrhali
věneček drahý.
Tu jsme tancovali,
to na popelec,
muziky nám hrály
ještě na konec;
hrála taky Nemodlenka,
že nenajde má panenka
více svůj věnec.