Když v majestátu Dobrač v svět Tě vítal,
a Vrbské jezero se v modři ztápělo,
a člun se na něm vlnou hravě zmítal,
tu ptáče sobě u Ossoje zapělo.
A ve Vídni Jsi dumy vědy splítal,
když Tvoje srdce pro Billrotha kypělo,
a den když v plném jasu Tobě svítal,
tu umění Tvé v cizině se zaskvělo.
A vítězný jak rek Jsi přišel v Prahu zpět,
kde pil a ssál jsem zlatá slova Tvoje,
zač přijmi v hold dnes díky steré moje.
Dnes Vídně poslouchá Tě medicínský svět,
než hruď má velkou láskou k Tobě zpita,
a dobrodiní Tvá v mém srdci skryta.