Roj Turků se valí proti nám; všem Kristorozencům
Vyhrožují; a posud ještě, Vladislave, dlíš?
Již se třesou hory Horvátův, vrahu Visla dravému
Ustupující hřbet vůdci divému dala.
Či snad ještě čekáš, až tvůj bratr padne nevážnou
Turka rukou, až i pak klesne Benátčan obec?
O mnoho lépe oheň se uhášet u souseda dává,
A blízké nehodě vyhne se ostražitý.
Zmůže-li meč Turkův naše sousedy Vislu pijící,
K strasti naší zahyneš též ty, Vladislave náš!