Jdi má milá! Jdi do lesa, kdy jsi bosa,
podívej se, je-li rosa?
Rosička je pěkně bílá,
roste pod ní rozmarýna,
bude ji žít moje milá.
(Jiná též tou notou)
Sluníčko již z hůry vyšlo, z hůry vyšlo,
já jsem ještě s holkou ležel.
Vzalať jest mně za ručičku,
dovedla mě na cestičku,
abych já už domů běžel.
(Jiná taky tou notou)
Moje milá jak sníh bílá, jak sníh bílá,
tvářinky má jako růže.
Ňadra její vypoulený,
jehňátkama naplněný.
Co krásnějšího být může?