Můj koníčku roztomilý,
nerozdílný příteli!
Daleko jsme v světě byli,
všelico jsme viděli.
Sem tam vodila nás cesta
v dobrodružném záměru;
viděli jsme velká města,
cizích knížat nádheru.
Viděli jsme mocné říše,
bujnoplodné krajiny,
viděli jsme v hrdé pýše
vypínavost ciziny.
Avšak projdi všecky části
všeho světa ven a ven —
proti kráse naší vlasti
shledáš přec jen noc a den.
Jako krajina nebeská,
vetkaná ve světa lad,
jesti naše země česká
požehnaný milosad.