Panny z kostela jdoucí

Ty podhajský kostelíčku,
stojíš na pěkném vršíčku.

Vycházejí panny z tebe,
jako andělíčky z nebe.

Jedna vyšla pěkná bílá,
a ta bude moje milá.

Druhá vyšla ještě hezčí,
ta bude má nejmilejší.

Třetí vyšla jako růže,
žádný jí dostat nemůže.

Já ji musím přece dostat,
kdybych tam měl mrtev zůstat.