Rudý prapor.
Pryč s tyrany a zrádci všemi,
nechť zhyne starý, podlý svět,
my nový život chcem' na zemi,
[v němž nesmí býti žádných běd].
Dále jen, dále jen vznesme zpěv,
náš prapor vlaje nade trůny,
nese on pomsty hrom, lidu hněv,
volnosti seje zjev
a rudě do krvava plaje:
[je na něm pracovníků krev].
Krev naše, prolévaná katy,
my oplýváme slzami,
však přijde jednou den odplaty,
[kdy potom budem' soudíc my].
Dále jen atd.
Ať staří lotři, noci děti,
chtí navázat strhanou nit,
co zlé, to musí pomíjeti,
[co dobré, věčně musí žít].
Dále jen atd.
Nuž, spějme, bratři, ruku v ruce,
v šik mocný, svorný jako proud,
jak veletok, jenž proudí prudce,
[cíle musíme dostihnout].
Dále jen atd.
Kto za pravdu horí v svätej obeti,
kto za ludstva právo život posväti,
kto nad krivdou biednych slzu vyroní —
tomu moja piesen slávu zazvoní.
Keď zahrmia dela, orel zaveje,
za svobodu milú krv kto vyleje,
pred ohnivým drakom vlast kto zacloní,
tomu moja piesen slávu zazvoní.
Kto si stojí slovu, co priam shrkne svet,
komu nad statečnosť vence v nebi niet,
koho dar nezvedie, hrozba neskloní —
tomu moja piesen slávu zazvoní.