„Zle je, milá, zle je,
ostrý vítr věje,
zavál mi cestičku,
zabloudím v lesíčku,
padnu do závěje.“
Zle nám, milý, zle nám,
odcházet ti nedám:
počkej do půlnoci,
snad bude pomoci,
já ti posla zjednám.
Vstávej, milý, vstávej,
více neodkládej;
poslíček přicházím
za horou vychází,
doma si dospávej.
Měsíčku blýskavý,
což jsi ty laskavý!
Provázej milého,
do dvoru bílého
doveď ho ve zdraví.