Dnes je svatého Mikuláše
a já jedu domů rychlovlakem,
očima ukrajuji si ze země jako z mléčné kaše,
posypané cukrem a skořicí,
zapomínáni na noviny, tramvaj a ulici
v šedivém kupé
s lidmi, kteří odjíždějí nebo přijíždějí
vlastnímu srdci.
Svatý večer
proměnil náš vlak v punčošku za oknem.
Pane Mikuláši, přijdi také sem,
navštívit tyto neklidné děti na jejich pouti.
Ony chtějí zem svými cestami obejmouti
a nebe svými úmysly.
Pověz jim slova víry a potěchy,
vlož laskavě červená jablka a zlaté ořechy
do tohoto vlaku Praha-Bohumín
a do vlaků celého světa.