Otrok dopěl, ohlas dozněl,
jako když se květy chvějí;
tiše sultán uvnitř sedí,
venku eunuch u veřejí.
Zavolal naň sultán starý:
„Hleď mi loďku vystrojiti —
moje perla, moje růže,
paní má, chce plavbu míti.
Jemu ale k velké výšce,
chystej volnou brzkou cestu,
jiný řásný šat, ať chystá
pro něho a pro nevěstu.“