Na vršku jíva,
pod jívou studánka;
šla jsem pro vodičku,
našla jsem matičku,
s matičkou jsem promluvila
laskavé slovíčko:
„Vítej! jak se máš, dceruško?“
Ústy jsem řekla,
v srdci myslila,
že bych poznala
milou matinku
mezi plátenic tisícem.
Bílý má kuželíček,
hebounké vlákno,
a nové motovidlo
stará plátenice.