Po krajinách dalekých smrtonosná hlíza se plíží,
A krutě již po našich hospodaří dědinách;
Mládence spanilé i milostná děvčata vraždí:
Ký pak užívati mám, pověz, Apollo, mi lék?
Tak se ptám léků boha; věncovaný na to bobkem
Krásovlasý Paean takto mi odpověděl:
Buď veselý, choď pilně na lov, svévolně se nebliž
Nákaze; ostatní péči poruč nebesům.