[: Měłtě tatiček tři cery, :]
všecky na vydaj były.
[: Nejstarší jak vydavał, :]
tři sta tolaru s ňu davał:
[: Buděš mě, cero, živiti, :]
jak něbudu mocť robiti?
[: Budu, tatičku, toť budu, :]
do vaši smrti, da-li Bůh.
[: Jak tu prostředni vydavał, :]
dvě sta tolarů s ňu davał:
[: Buděš mě, cero, živiti, :]
jak něbudu mocť robiti?
[: Budu tatičku, toť budu, :]
do vaši smrti, dá-li Bůh.
[: Dy tu nejmładši vydavał, :]
hołe stěny ji věnovał:
[: Budeš mě, cero, živiti, :]
jak něbudu mocť robiti?
[: Budu tatičku, toť budu, :]
do vaši smrti, dá-li Bůh.
[: Něminuło sedym roku, :]
šeł tatiček v słabem kroku.
[: A šeł najprv k svej Verušce, :]
k svoji nejstarši cerušce:
[: Budeš mne, cero, chovati? :]
Já už němožu děłati.
[: Ona do komurky vešła, :]
stary provaz odtaď něsła:
[: Dy němožetě děłati, :]
ditě se do lesa věšati.
[: Vzał hułečku a zapłakał: :]
Čeho sem se ja dočakał!
[: Vzał hulečku, šeł ze dveři, :]
šeł ke svej prostředni ceři.
[: Budeš-li mě ty chovati, :]
dy už němožu děłati?«
[: Ona do komurky vešła, :]
stary sotorek přiněsła:
[: Dy nemožetě děłati, :]
ditě si chleba žebrati.
[: Vzał hułečku a zapłakal: :]
Čeho sem se tež dočakał!
[: A šeł k tej najmładši ceři :]
a vchazeł v strachu do dveři.
[: Budeš-li mě včil chovati, :]
dy ja němožu děłati?
[: Ona do komurky vešła, :]
pěkny kołač mu doněsła:
[: Tu matě, tatičku, jeztě, :]
moje děti mně kolibtě.
Cerko, cerko moja miła,
tebe jsem najvěc trestavał,
včil u tebe milosť dostał.
[: Dobře stě to mně děłali, :]
že stě mne z mładu trestali.