Kytice z národních písní moravských — Polajka

Polajko, polajko,

dávno zme sa znały,

keď zme šohajovi

społu čarovały.

Nečarovała sem,

ani má mamička,

než mu čarovały

mé černé očička.

Čarovały jemu

moje černé oči,

keď jich viděł ve dně

muséł přijít v noci.

Čarovała jemu

má bíłá hubička

keď mu ščebetała

jako łaštovička.