Již se Cyrill, Method k vlasti blíží
Sprostit lid náš pohanského klamu;
Klíčem víry — toho drahokamu
Zbavit pout ho, jež mu duši tíží.
Po cti, slávě nic se neohlíží,
Do Božího nevnáší zisk chrámu,
A by lid znal víry bytnost samu,
V řeči jeho slávské s ním se víží.
Slávi těmi věrověsty slynou!
Lide můj! ach kdo je toho vinou
Neznal’s hrobu, neznal’s jejich činů!
Po dnešní až téměř po hodinu —
O jaký to obor pro náhradu —
Bez chrámů jsou — kromě Velehradu!