Chop se mnedle, pěvče, umnou paží
Poodloženého varyta,
Aby rozkoš byla vylita,
Jež se mocí v prsou bodrých sráží;
Hle, tak chtivé strunky po hře baží,
Jako motýl, jejžto dosyta
Spila šťáva z kvítků dobytá,
Ether křídloma se brázdit snaží.
Počni v Mus tom velebeném chrámě
Novým zase žíti člověkem,
Zvedna k zpěvům povzbuzené rámě.
Nuže, strunky, jemně rokotejte,
Muse libým zněte povděkem,
K Helikonu zpěv můj zasýlejte.