Čarokrásné jest to podívání,
V jezerní kdy labuť jasnotě
Sněžné dcerky zrána v jednotě
V materském si vodí pohrávání.
V přemilostném když se-usmívání
Po nebeské luna modrotě
S družkami si kráčí v temnotě —
Čarokrásné jest to podívání.
Krásnější však obraz oko zírá,
Kdykoliv se máti laskavá
V lepotvárných kole dcer ubírá.
Než, co nade vší tou krásou králí
Jesti Vlast, zvolivší sídla svá,
Kde jí krásné duše oběť pálí!