Pláče hošík otrhaný:
,Přec se jednou seberu,
tatínkovi, kde ho najdu,
notně holí vyperu.'
„Kdož tvůj otec?“ ,Nač se ptáte —
otec můj je velký pán,
odejel nám, dávno tomu,
když mi dával marcipán.'
„A kam odjel?“ ,Ach což já vím —
odejel mil na tisíc,
o maminku nedbá více,
má prý mam těch ještě víc.'