Jaro si k nám cestu probojovávalo.
Slyšeli jste, jak se s ledy bilo?
Dnes to z třešní ke mně zašeptalo,
že se někde v boji poranilo.
Krev že někde teče, že je někde rána
nepozulíbaná, nezošetřovaná
na mladičkém těle.
Chlapci, zítra z rána
na cestu se dáme do lesů a polí
hledat, kde to bolí.
Nebojte se krve! Z živého jen teče.
Až tu ránu najdem’, přijmeme ji kleče,
pokorně ji políbíme,
krev rukama zastavíme.
Potom půjdem’ domů.
Rty a ruce budou mladou krví rudé.
V neděli se holky budou divit tomu,
jací jsme se opálení navrátili domů.
Hola, chlapci, převeselo bude,
až je bílé do těch rukou uchopíme,
až je trochu jarní krví zkrvavíme,
až je prudce, do krvava políbíme
při skočné!