Větérku libý dech
poupata na stromech
vylíbal; probudil
chudobky v úkrytu;
jásavé, zářivé
slunečko s blankytu
zase již vesele shlíží —
jaro se blíží!
Skřivánek nad polem
v modravý horstva lem
vyletěl, zazpíval
a v horskou dědinu
přináší z daleka
radostnou novinu:
„Nebesa k zemi se níží“ —
jaro se blíží!
V teplounký, zářný den
na nivy, louky ven
jak z úle davy včel
rojí se dětičky,
a s nimi čilý kmet —
šedičký, běličký
v života ráj se pohříží —
jaro se blíží!