Zaluskal si prstem,
zatočil si džbánem,
zavejsknul a myslí,
že je světa pánem.
Klobouk na stranu a ruku do boku,
je mu lehko, lehko — jako do skoku!
„Jdi už domů, nemámť
více piva, hochu!“
„„Však ho bude, nahni
jenom soudek trochu,
trochu na stranu a klínek do boku,
vždyť mi lehko, lehko — jako do skoku!""
„A čím splatíš dluhy?“
„„Vždyť mám chatrč svoji;
chatrčka ta malá
jako já se strojí:
střechu na stranu a kládu do boku,
je nám lehko, lehko — jako do skoku!""
Propil vše, co přines',
propil chatrč k tomu,
vracel se co žebrák
kolem mlýna domů —
klobouk na stranu a ruku do boku,
bylo mu tak lehko — jako do skoku!