Já, bludný jezdec, plání jel

Já, bludný jezdec, plání jel,
to pustou, šerou plání,
a nikde květu nebylo,
jen poušť a mraky na ní.

To nebyl div, že v pozdní nic
jsem znaven klesal steskem,
to nebyl div, že jsem si přál
těch mraků zhynout bleskem.

Však mraky jako z ocele
tu stály jen a stály
a vůkol modré bludičky
jen plály, plály, plály.