Valí proud se světem bystrý, ostrý,
nekonečnou jeho rovná cesta,
jeho pískem zbořená jsou města,
jeho kalem národů jsou kostry.
Vlnek třpyt jsou zhaslých sluncí světla,
zhaslých sluncí dávno zašlých časů; -
vlnek lesk - toť vlna spláchla krásu,
krásu, která po staletí kvetla.
Proud ten - čas! -, jenž nezná břehů okovy!
Jen zde onde uzříš jako páru
ostrov plynout nad propastí zmaru -
myšlének to dávných hřbitovy.