Hej, Slované, ještě naše
Slovanská řeč žije,
Pokud naše věrné srdce
Pro náš národ bije.
Žije, žije duch slovanský,
Bude žít na věky;
Hrom a peklo! marné vaše
Proti nám jsou vzteky.
Jazyka dar svěřil nám Bůh,
Bůh náš hromovládný,
Nesmí nám ho tedy vyrvat
Na tom světě žádný;
I nechať je kolik lidí,
Tolik čertů v světě:
Bůh je s námi — kdo proti nám,
Toho Perun smete.
Nechať také se nad námi
Hrozná bouře vznese,
Skála puká, dub se láme,
Země až se třese:
My stojíme stále pevně,
Tak jako zdi hradné;
Černá zem pohltí toho,
Kdo odstoupí zrádně.