Vrchlický zase vydal knihu špatnou.
Kdo nechce, číst přec ji nemusí.
Kritici však své spáry do ní zatnou
a hned ji roztrhají na kusy…!
V překladu novém Vrchlický prý šláp’ si
na rozum. Nestojí prý za mnoho.
(Ten překlad!) Opak Vilímkovy kapsy
hlásají. Tak co komu do toho?
Vrchlický v službách vlasti nezná klidu.
Pro „Máj“ teď vede život kočovný
co atrakce, on, pýcha svého lidu
a zároveň člen panské sněmovny.
Však mlčte o všem! Sice divou mukou
zalká pan Hilbert: „Foot-ball Vrchlický!“
a o orchestru černém bílých rukou
sepíše pan Dyk sonet nelidský.
Však mlčte o všem! Pohlaďte si huby
a nedávejte zdraví do sázky!
Zas Kvapila prý ruka pravá svrbí.
Ach, zeptejte se pana Procházky…