Viz ten démant, kámen drahocený,
Toto kníže vzácných kamenů,
Kterak světlem sedmi pramenů
Hrdě září, v slunci postavený;
Hladě brusič skvostů drsné stěny
Tvrdým tvrdší brousí v záměnu,
Jenom démant — mroucí v plamenu —
Vlastním prachem bývá zušlechtěný.
Člověče, ty tvorstva velké kníže,
Na ty skvosty hleď vždy preskvělé,
V sebe sám co v vlastní prach se hříže;
Bez pobůdky hlaď se uměle,
Pak se zaskvíš velké bez obtíže
Jako Phoenix vzlétna z popele.