Člověk, jenž se Lazar jmenoval,
Najednou se těžce rozstonal;
Ježíš jiná města obcházeje
Dostal sice zprávu, co se děje;
Ale než se nazpět navrátil,
Lazar čtvrtý den již pohřben byl.
Pak hned k němu pospíchaly
Sestry Lazara a naříkaly:
»Pane! Kdybys byl tu u nás dlel,
Bratříček náš byl by neumřel!« —
Nad tím se Pán Ježíš zkormoutil,
Pak se tázal: kdeby pohřben byl?
»Pane!« řekla Marta, »neobtěžuj sobě,
On juž páchne, neboť čtyři dni jest v hrobě.«
Na tu řeč však Ježíš málo dbal,
Ale velkým hlasem zavolal:
»Lazare, pojď ven!«
A hned vyšel ten,
Kterýž umřev, mrtvý v hrobě ležel,
Teď zas živý, — v náruč přátel běžel.
Ježíš mrtvému že život dal,
Že jest Bohem opět dokázal.