Proč ta luna smutně svítí,
Když mé srdce žalost cítí?
Proč se mrakem zakrývá,
Když mé oko slzívá?
Soucitná! ach, čí to vinou
Po lících mých slze plynou?
Svědkyně ty trestů mých —
Spáchalo-liž srdce hřích?
Marná lásko — růže planá,
Přírodou jen pěstovaná.
Proč mi v jaře života
Jenom tvůj květ rozkvětá?
Všady luna světlo líje,
Jen mou lásku temnost kryje;
Ticho, mrtvo kol a kol,
Jen zde tlukot — srdce bol!
Ztiš se, srdce! přestaň bíti,
I ty budeš večer míti;
Hlučno bude kol a kol,
Jen zde mrtvo — jinde bol!