Jak černý had se světem tím zlo plíží,
do srdcí vhnízdí se a srdce sžírá,
a marně Kristus na kříži tam zmírá
a mudřec teskně k budoucnosti vzhlíží;
Zlo žije dál. Ať žalář s těžkou mříží
mu staví duch, ať školy otevírá
a chrám, toť jenom jeho formu stírá,
však skutečnost vždy plány naše kříží.
A dokud člověk žíti bude jeden,
zlo žíti bude, hřích, jenž počat s ním,
jenž v závisti zřel prvních lidí eden.
Až nad posledním hrobem v kotouč svine
se v bolesti svým hybem posledním
a jedem vlastním uštknuv se, též zhyne.