Jak z hospody byl vyhozen, chlap líná,
sem Falstaff udýchán se zvolna nese.
Nos jako zralý hrozen se mu třese
a starých pitek slávu připomíná.
A postava — to bečka byla vína
a na ní tvář jak pečeť zaleskne se.
Uviděv vodu — zachvěl se tu v děse:
snad zde se vodou žízeň uhasíná!
„Což ani jedné hospody tu není?
Však ženských dost a jakých! Zůstaneme.
Snad číši vína též zde nalezneme.“
‚Nech žvastu již, a do lodi sem popil!
Kam peníz mrtvých dal jsi k převezení?‘
„Půl hezkým holkám — a druhou jsem propil.“