Ó, básníci budoucích věků, ve kterých nebudu žít,
co budete pěti novému lidstvu, na jakou řeku
se rozvlní na hymny plesné a zářné váš cit,
ó, básníci budoucích věků?
Vy pro rány trpících bezpečně najdete léku,
k vám promluví Medusa hnijící tak jako hvězdný třpyt,
který k nám po věcích slétá z antiky Řeků.
Vám závidět nemožno, na vašem místě však být,
jen atomem kosmickým ve vašich vlasatic vleku,
jak světluška malá se na chvíli mihnout a chvít,
ó, básníci budoucích věků!