Oj, což je nám blaze, věru,
že je mezi námi
babička má usměvavá,
s písní, pohádkami.
Skrčíme se ku babičce
pěkně ve chumáči,
a babička vypravuje
k smíchu a zas k pláči.
Ach, babička vypravuje
tak milými slovy,
jak slepička pomáhala
bratru kohoutkovi.
O dítěti osiřelém
ta je smutna, pane,
sotva začne, po tváři nám
drobná slza skane.
Potom začne o Palečku,
o maličkém hošku,
kdo pak by se při té zkazce
nerozesmál trošku.
Ach babička ta to umí,
je v tom mistr pravý…
Dej Ti Pán Bůh, babičko má,
dlouho, dlouho zdraví!