Ty juž mi více nezpívej!
mne matička má prosí,
a na tu těžkou hlavu mou
mně požehnání rosí.
„To děvče když si zazpívá,
to vždy se při tom směje,
a tobě vždy, kdy píseň máš,
se slza v oku skvěje.
Ty juž mi více nezpívej,
vždyť srdce urve ti to,
ty vždy se při tom rozpláčeš,
a mně je tě pak líto!“
„O nech těch slzí, matičko,
to prý jsou částky bolu;
snad už je brzy vypláču,
a budem smáť se spolu…“