V srdci mém vykvetly červené květy,
řekni mi, zda-li jim rozumíš.
Někde tam daleko za těmi světy
natrhám ti jich klín plný, víš?
Jsem smutný Hollanďan; v sedmi vždy létech
přistanu ku břehu s lodí svou —
Vášeň svou vyzpívám v červených květech,
v červených květech, jež rychle schnou.
Vím, půjdu skepticky zas do zlých moří,
vím, květy uschnou i tentokrát,
a přece teď ohnivě divoce hoří
a mně se tolik chce zazpívat.