Jakkoli se červenám,
ráda slýchám, ráda mám,
můj milý kdy při mně chválí
světlé vlásky, hladké líčko,
k tomu laskavé srdýčko;
a co dále — ač to vím,
ne, ne, ne, to nepovím!
Jakkoli se červenám,
ráda slýchám, ráda mám,
předu-li, kdy milý chválí
pantoflíčky, outlé nožky,
pak bělounké mé punčošky;
a co dále — ač to vím,
ne, ne, ne, to nepovím!