O jak málo dětem k štěstí stačí:
kytka z louky, libé písně ptačí,
malá u domečku zahrádka,
k tomu dědečkova pohádka.
To jich světem. Více nežádá si
drobotina s bleďounkýma vlasy,
s pohledem, jak mají andělé,
hledí na svět jasně, vesele.
Vše je těší, kouzlo pro ně skrývá:
píseň, kterou matka s nimi zpívá,
pověsť, kterou otec vypráví,
vše jim skytá milé zábavy.
Hle, tu kniha, úhledná a nová,
co ta kouzla pro ně v sobě chová!
Nuže, srdce svého k šlechtění,
chutě dej se, dítě, do čtení!